Předchůdci MBéček

Ač měla Octavia poměrně nečekaný úspěch, bylo již v době její přípravy jasné, že dosavadní koncepce vozu je oproti tehdejším světovým trendům již překonaná. Ostatně model 440 byl původně zamýšlen jen jako přechodné řešení a tak začaly vznikat od 2. poloviny 50. let četné prototypy škodovek. Počáteční návrhy vycházely z dosavadní konstrukce uložení motoru vpředu. Příkladem je třeba prototyp Škoda typ 976 z roku 1956. Brzy nato se však trend nadobro vydal směrem zadního uložení; jedním z prvních takových návrhů byl prototyp Škoda typ 977 z téhož roku.

V rámci vývoje jednotlivých prototypů se postupně prosadila koncepce čtyřdvéřové karosérie. Co se týká motoru, byl vyzkoušen mimo jiné i vzduchem chlazený agregát. Několikaletý vývoj se pak počátkem 60. let ustálil na koncepci sedanu s vodou chlazeným motorem uloženým vzadu. Předběžnou podobu výsledného automobilu představují například prototyp Škoda typ 990 Aerable s plátěnou střechou nebo obdobný prototyp Škoda typ 990 Favorit, oba z roku 1962.

Za zmínku ovšem stojí i některé nejzajímavější variace vycházející z téměř výsledné podoby. Jednou z nich byl prototyp Škoda typ 990 combi z roku 1963. Nepřekonatelnou překážkou se zde ukázal být na bok uložený motor pod zadní podlahou nákladového prostoru. Přístup k motoru byl velmi obtížný ať při zvednutí automobilu či z montážní jámy; rovněž ze zavazadlového prostoru byl přístup jen omezený. Kromě toho se vyskytly komplikace se složitým vedením veškerého potrubí od motoru, jehož chlazení tak bylo nedostačující. Zkouškami prošel jediný vyrobený funkční vzorek, který byl nakonec označen jako nerealizovatelný pro sériovou výrobu. Jinou zajímavostí je také prototyp Škoda typ 991 hard-top, rovněž z roku 1963 s odnímatelnou střechou, z kterého se později vyvinul typ Škoda MBX.

Od těchto pracovních verzí už zbýval jen malý krok k jejich spíše vzhledovému zdokonalení. Konečným výsledkem byl v roce 1964 vůz s označením Škoda typ 990 – 1000 MB. Jednalo se o automobil moderní koncepce, který mohl ve své třídě soupeřit s jinými světovými značkami. Postupem doby se navíc MBéčko začalo rozšiřovat o nové typy a vzhledem k 6 rokům, po které bylo ve výrobě, také postupně měnilo i svůj kabát.

Jednotlivé typy MBéček

Škoda 1000 MB

Škoda MB se z původně jednoho typu rozšířila na celkových 6 různých. Za dobu jeho výroby prošlo MB také řadou modernizací, jak je vidět z obrázků níže. Zajímavostí na posledním obrázku je modrý prototyp Škody 100, zde s hranatými předními světly, a červený prototyp Škody 110 R; foto je z roku 1968.

Škoda 1000 MB de Luxe

Vůz s prakticky shodným motorem a jen malými odlišnostmi karoserie od typu Škoda 1000 MB (typy de Luxe mají obecně bohatější výbavu než standardní provedení).

Škoda 1000 MBX de Luxe

Vůz s provedením karoserie hard-top s pevnou střechou a s motorem objemově stejným, avšak silnějším, dvoukarburátorovým.

Škoda 1000 MBG de Luxe

Vůz s karosérií shodného provedení jako Škoda 1000 MB de Luxe, motor i období výroby shodné s provedením Škoda 1000 MBX de Luxe.

Škoda 1100 MB de Luxe

Vůz s karosérií shodného provedení jako Škoda 1000 MB de Luxe, motor o větším objemu (jednokarburátorový).

Škoda 1100 MBX de Luxe

Vůz s prakticky shodným provedením karosérie jako Škoda 1000 MBX de Luxe, motor shodný jako Škoda 1100 MB de Luxe.

Škoda 1000 MBT

Vůz určený výhradně na export. Typ MBT, tedy MB-Touring, disponuje jen základní výbavou, která je ještě střídmější, než u standardního typu Škoda 1000 MB. (Za povšimnutí stojí např. provedení nárazníků bez svislého dílu, lišty vík a okapy střechy v barvě vozu nebo chybějící okrasné šípy na přednících blatnících.)

Technické parametry

Nejdůležitější prvky karosérie a jejich vývoj u různých typů MBéček

Hlavní odlišnosti ve vnějším vzhledu jsou dány jednak provedením (standard nebo de Luxe) a jednak modelovým ročníkem. Od zahájení výroby v roce 1964 proběhly hlavní modernizace v letech 1966 a 1968.

Některé nerealizované modernizace

Jedním z nerealizovaných návrhů je Škoda 1000 MB, návrh modelu 1967. Z obrázku je patrné, že jde o určitý "hybrid" mezi modelem ’66 (starý typ předních blinkrů, ovál na čelní masce) a modelem ’69 (nové provedení zadního sloupku). Přesto však nešlo o definitivní provedení; od všech sériových typů se tento model liší např. mírně pozměněným ozdobným znakem uprostřed oválu na přední masce.

Druhým představeným prototypem je Škoda 1000 MB, návrh modelu 1968. Je zde již zřejmá podobnost s pozdějším typem Škoda 100, přesto se od něj liší v mnoha ohledech (provedení okrasných prvků přední masky, kliky u dveří či ještě starý typ zadního okna). Pro účely sériové výroby se taková radikální změna v roce 1968 prozatím neprosadila.